Interkulturní pracovníci ve veřejné instituci jako inovace

Projekt Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí v Brně pomáhal odstraňovat komunikační bariéru mezi úředníky a cizinci vyřizujícími si své záležitosti na magistrátu. Navíc přispěl k ukotvení praxe využívání služeb interkulturních pracovníků ze strany veřejné správy v České republice.

Profese interkulturních pracovníků se v České republice začala rozvíjet prostřednictvím mezinárodních projektů nevládních organizací po roce 2011. Tyto projekty byly inspirovány publikovanou portugalskou praxí. V roce 2014 pak byla založena Asociace pro interkulturní práci,[1] jejíž vznik motivovaly předchozí integrační projekty neziskové organizace InBáze a Sdružení pro integraci a migraci. Nabídka služeb interkulturních pracovníků a rozvíjení interkulturní praxe byly dosud spojeny především s kontextem nevládních organizací, které ve svých týmech odborného sociálního poradenství a terénní práce nejprve zaměstnávaly cizince s různými jazykovými a kulturními specializacemi a později využívaly i služeb výše zmíněné Asociace k jejich potřebnému proškolení. Brněnský projekt mohl klást větší důraz na interkulturní otevřenost úřadů a jako samostatný cíl si vytkl co nejvíce pomáhat cizincům zvyšovat svou samostatnost při řešení životních situací.

Nejviditelnější součástí projektu bylo zavedení pozice interkulturních pracovníků na brněnském magistrátu. Zavádění tohoto opatření reagovalo na bariéry mezi cizincem a pracovníkem veřejné správy. Na straně cizince mohlo jít o nestabilitu pobytu, jazykovou a kulturní bariéru, nedůvěru v instituce a zasíťování v paralelních strukturách, na straně instituce mohou hrát roli jak individuální bariéry u konkrétního pracovníka, tak i systémové bariéry na straně instituce či na úrovni širokého okolí (odmítavé postoje majority, špatné nastavení migrační a sociální politiky, kulturní odlišnosti). Tyto a další bariéry i potřeby úředníků i cizinců byly během práce na projektu shrnuty ve „Vstupní analýze potřeb“, na jejíž hlavní zjištění pak reagovala opatření v podobě zavádění interkulturních pracovníků na magistrátě a vývoje systematického vzdělávání úředníků zvyšujícího jejich interkulturní kompetence.

Mimo to projekt usiloval o posílení role interkulturního pracovníka při vytváření a rozšiřování sítě spolupracujících gatekeepers uvnitř komunit cizinců. Posledním větším cílem projektu bylo systémové navázání interkulturních služeb na další veřejné instituce.

Díky tomuto projektu od roku 2018 stále působí na brněnském magistrátu skupina interkulturních pracovníků mluvících arabsky, vietnamsky, rusky, ukrajinsky, rumunsky a moldavsky. Mezi hlavní služby interkulturních pracovníků patří základní poradenství cizincům při řešení různých životních situací a zprostředkování kontaktu na odborné poradenství, doprovody na úřady nebo mediace kontaktu s úředníkem. Dalším – a do budoucna pro větší obce přenositelným – výstupem je i tzv. „Kompetenční model interkulturně prostupné samosprávy“, který definuje paletu kompetencí interkulturního pracovníka působícího v rámci samosprávy i stanovuje plán interkulturního vzdělávání zaměstnanců magistrátu. Deset modulů tohoto vzdělávání se týká témat, jako je legislativa o cizincích a pobyty, efektivní komunikace s cizincem a zaměstnancem veřejné instituce či poradenství a asistence – základní životní situace. Toto vzdělávání přitom není určeno pouze k přípravě interkulturních pracovníků, cílí také na ostatní úředníky, kteří přichází s cizinci a jejich agendami do styku. Vzdělávání je rozděleno na vstupní a průběžné specializační kurzy, které se konají po dobu trvání projektu.

Působení interkulturních pracovníků v rámci Magistrátu města Brna bylo organizováno podle principu interkulturního mainstreamingu (princip rovného přístupu ke službám poskytovaným městem pro všechny jeho obyvatele) za využití nástrojů řízení diverzity. Těmito nástroji jsou kromě intervence interkulturního pracovníka také např. informační materiály v různých jazykových mutacích, využívání slovníků při komunikaci úředníka s cizincem, využívání internetových komunikačních kanálů a sociálních sítí, tvorba vysvětlujících piktogramů a navyšování interkulturních kompetencí úředníků speciálním vzděláváním.

Projekt si neurčil za svou cílovou skupinu pouze cizince. Jejím druhým segmentem byli samotní úředníci brněnského magistrátu. Projekt tak reagoval v souladu s českou národní Koncepcí integrace cizinců – Ve vzájemném respektu na chápání integrace cizinců jako oboustranného procesu, kdy je třeba integračními opatřeními působit nejen na cizince samotné, ale také na majoritu a umožňovat tak cizincům hlubší participaci na životě společnosti. Pozornost zde byla věnována především školení úředníků v dovednostech spojených s kontaktem s cizinci, jež by mělo vést ke zvyšování efektivity řešení životních situací, se kterými cizinci na magistrát přichází.

Paralelním větším výstupem projektu bylo kromě vytvoření pozice interkulturních pracovníků v rámci samosprávy také sestavení metodiky interkulturní práce v rámci samosprávy, která byla ve finální verzi zveřejněna na portálu MPSV v únoru 2020.

Projekt zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí v Brně stojí za pozornost především z toho důvodu, že poprvé v ČR přenesl metody interkulturní práce z prostředí sociálních služeb neziskových organizací do veřejných institucí a tím zvýšil jejich přístupnost pro cizince. Přínosem projektu je i systematická snaha o kultivaci prostředí brněnského magistrátu nejen prostřednictvím interkulturních pracovníků, ale také působením a vzděláváním v interkulturních kompetencích samotných úředníků přicházejících s cizinci do styku. Důkladná příprava, projektové výzkumné a evaluační aktivity i metodika interkulturní práce na veřejných institucích tak mohou nabídnout paletu nástrojů přenositelných i do jiných projektů zvyšování interkulturní prostupnosti českých úřadů.[2]

Projekt počítal také s dalším přesahem do veřejného prostoru tím, že kromě interkulturních pracovníků a jejich asistentů zapojuje rovněž PR specialistku, která má témata související s projektem komunikovat veřejnosti. Právě komunikace, jak v rámci úřadu, tak směrem k veřejnosti, se v rámci toho projektu ukázala jako neopominutelná a důležitá součást podobných projektů. Projektové PR aktivity se v průběhu projektu neobešly bez komplikací, ať už z toho důvodů, že zprvu nebyly mezi prioritami projektu či došlo k ne zcela vhodnému odrazu tématu v médiích nebo nedostatečnému využití komunikačního potenciálu některých témat. Projekt tak ukázal na důležitost nepodcenění komunikace podobných témat české veřejnosti. Mezi inspirativní mediální výstupy projektu pak například patří graficky zpracované vysvětlení fungování interkulturního pracovníka ve veřejné instituci nebo kampaň “Cizinci jak Brno” dostupná na webu magistrátu, která přibližuje majoritě prostřednictvím rozhovorů s PR specialistkou příběhy cizinců žijících v Brně. Po skončení projektu bylo v březnu 2020 navázáno projektem SKILL Centra pro cizince v JMK, který Magistrát města Brna realizuje s partnerem Centrum pro cizince JMK. Tento projekt umožnil nejen zachovat kontinuitu zavedeného týmu interkulturních pracovníků na brněnském magistrátu, ale mezi jeho cíli je přenést interkulturní praxi také do obcí Jihomoravského kraje.

Titulní foto: freepik.com.