Jaký je váš názor na modulové bydlení? Vidíte nějaké přínosy?

AK: Podle mého názoru to nebudou žádné luxusní byty, jak to prezentuje radnice. Za 15 milionů z rozpočtu něco takového není možné postavit. Navíc to podpoří další segregaci. Obávám se, že to nebude jen pro Romy tady ze sídliště, ale že by to časem mohlo být i pro Romy odjinud. Takže v tom nevidím přínos a bojím se, že to jenom přispěje k další segregaci.

Jaké by toto řešení mělo rizika pro místní obyvatele, pokud by na to přistoupili? Mluvíme tedy o větší segregaci…

AK: Dotklo by se to i dětí, pokud by se rodiče někam odstěhovali a jejich děti by tu pak sháněly byt, tak by to pravděpodobně neskončilo těmi 15 – 16 kontejnery, ale chtěli by tady určitě časem stavět další. Do budoucna by to znamenalo, že by Romové nemohli sehnat byt mimo Chanov a mohli by tu být segregováni.

MB: Já vidím jako riziko to, že když se to postaví tady, rozšíří se to i do dalších měst. A já jsem toho názoru, že rodiny s dětmi by měly bydlet v bytech, ne v kontejnerech, kde nejsou stejné podmínky pro výchovu dětí jako ve standartních bytech.

AK: Tento případ je velmi medializovaný, jakmile se postaví kontejnery tady, bude se to používat jako příklad a projde to už všem radnicím.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš, říká, že kdyby se postavily kontejnery a vychovávaly by se tam děti, stane se to „časovanou bombou“, jelikož ty děti nepoznají nic jiného než kontejnery. A jejich startovací pozici, která je už tak jinde než u jejich vrstevníků, to ještě zhorší.

MB: Teď dorůstá generace dětí z ubytoven. Dětí, které se narodily a strávily celý svůj život do 18 let na ubytovnách. A to není normální bydlení. Lidé tam žijí ve světě společných záchodů a koupelen, vidí, že ten dům hlídá security agentura a na chodbách jsou kamery. A do tohohle se socializují? Kontejnery by byly něco podobného.

Obavy Romů z Chanova, že se bude v kontejnerech žít stejně špatně jako v těch vsetínských, jsou podle vás tedy oprávněné?

AK: Podle mého názoru ano.

MB: Podle mě má život v kontejneru určitá specifika. Podle obyvatel ze Vsetína jsou tam plísně, špatně se větrá, v létě se to rozpálí a v zimě se to nedá vytopit. Pak vidíme, že topení mají řešeno pomocí přímotopů, které nejsou ekologické ani úsporné. Takže je to bydlení extrémně drahé.

AK: Při požáru ve Vsetíně se ukázalo, že co se týče bezpečnosti, je to naprosto nevyhovující. Tenkrát jenom zázrakem nedošlo k úmrtí. Vznikl tam malý požár, který se okamžitě rozšířil na všechny ostatní kontejnery.

A jakou představu o budoucnosti sídliště v Chanově máte vy?

AK: Myslím, že by město mělo dát na názor Romů. A pokud sami Romové chtějí ve spolupráci s městem ty domy opravit, tak bych je v tom podporoval. Zásadním problémem je selhávající komunikace. Nikdo se neptá, co by chtěli sami Romové. A pokud se jich budeme ptát na názor a bude se alespoň minimálním způsobem přihlížet k tomu, co by bylo podle nich nejlepší řešení, tak sami Romové budou lépe spolupracovat a bude možné řešení skutečně nalézt.

MB: Já si obecně myslím, že ta situace se nemůže zlepšit, dokud Romové nebudou do řešení zapojení. A na tom nikdo nepracuje. Je potřeba Romy okamžitě zapojit do plánování, což je přípravný krok před samotnou realizací, po které následuje evaluace neboli zhodnocení. Komunitní proces říká, že místní komunita by měla být zapojená do všech fází. Nepůjde to o nich bez nich. Spolupráce je klíčem k řešení.

Agentura pro sociální začleňování prosazuje postupné utlumování sídliště a rozestěhování romských rodin do města Mostu. Co si o tomto návrhu myslíte?

MB: To je přesně ten přístup „o nich bez nich“. Ta agentura si vymyslela nějaké řešení, nějaký návrh. Vymysleli to nějací její experti u počítače v Praze, aniž by o tom jakkoli komunikovali, nebo to konzultovali s lidmi, kterých se to řešení týká a pro které je připraveno.

AK: Já si osobně myslím, že zapojení do většinové společnosti je správná cesta, ale nejdříve se to musí konzultovat s nimi, připravit je na to.

Jak probíhá spolupráce mezi Akční skupinou a zastupiteli z opozice?

AK: My jsme tu skupinu pomohli založit a zapojil se hlavně pan Chromý. Na samotné jednání přicházely desítky místních Romů. Myslím si, že spolupráce fungovala dobře. Větší spolupráce s radnicí, kterou jsme chtěli iniciovat, se nezdařila. Posílali jsme i dopis, když magistrát chtěl vytvořit expertní skupinu s Agenturou pro sociální začleňování, kde měli být experti jak z Agentury, tak od města. Chtěli jsme, aby tam jako pozorovatelé mohli být zastoupeni lidé z Akční skupiny, nebo prostě obyvatelé Chanova. Magistrát na to nijak nereagoval. Na petici, která vzešla z práce Akční skupiny a byl v ní vyjádřen nesouhlas místních se stavbou kontejnerů a návrh opravy stávajících domů svépomocí, odpověděl panu Chromému jen pan starosta Paparega. Ten odpověděl zamítavě s tím, že kontejnery jsou jediná možnost. Psal, že nejsou špatné a sliboval, že to přijede do Chanova vysvětlit, což se nestalo. A to byla odpověď na tu petici v zákonné lhůtě 30 dní. Nic víc k tomu nenapsal. Od té doby nevím, že by probíhala nějaká komunikace města s Akční skupinou.

Legální plat exekutor sebere

Situace v Mostě je asi jiná než třeba v Praze. Můžete prosím nastínit, s jakými problémy se Most potýká víc než Praha?

AK: Zásadní problém je obrovské zadlužení obyvatel. Máme až 20 procent dospělých obyvatel v exekucích. A kvůli současnému nastavení systému se řadě lidí nevyplatí pracovat oficiálně, protože by jim všechno sebral exekutor, takže radši pracují načerno. Na sídlišti Chanov tu dopoledne opravdu moc lidí nepotkáte. A odpoledne vidíte lidi v montérkách, kteří se vrací z práce. Právě kvůli takovému nastavení systému z nich město může dělat nepracující a může říkat, jak se nesnaží. Oni se ale snaží. Normálně chodí do práce a tvrdě dřou. Podle mě je to obrovský problém a je potřeba to změnit. Se stejným problémem se setkáváme i v Předlicích, kde to potvrdila i poslankyně za ANO Eva Fialová: dopoledne jsou všechna auta pryč a lidi jsou v práci.

MB: Jde i o další věci. Lidé v sociálně vyloučených lokalitách jsou víc zadlužení. Mladí lidé se často stěhují do míst, kde vystudovali a z regionu odchází velký počet lidí. Hlavním problémem je spíš nízká kupní síla. Když jdete po Ústí v centru, jsou tam hlavně zastavárny, levné potraviny, Všechno za 39, Levné knihy nebo outletové oblečení. To je ta kupní síla. I lidi, kteří legálně pracují v továrnách, mají hrozně nízké mzdy. Já si myslím, že je to nespravedlivé, když člověk za tu samou práci například v supermarketu dostane mnohem méně, než třeba v Praze nebo středních Čechách.

Snaží se o integraci alespoň místní školy?

AK: V Chanově veškeré romské děti chodí do stejné školy. Dříve třeba docházelo k integraci, když šly na učební obory do města, do Velebudic. Ovšem pak se ty výuční obory začaly realizovat tady. Takže ty děti, které se alespoň částečně integrovaly na těch výučních oborech ve městě, se teď učí tady a k žádné integraci nedochází.

MB: V Chanově máme učební obor, který je ovšem bez výučního listu[1]. Žáci dostanou jen nějaký certifikát. Ale když to tady otevřeli a místní děti byly na jiných středních školách a učilištích, tak za nimi chodili a přemlouvali je, ať odejdou z té normální školy a jdou sem. Je to teď nastavené tak, aby se tu člověk mohl narodit, chodit na základní i střední školu a rovnou tady i umřít.

AK: K žádné integraci nedojde. Když jsme mluvili s lidmi ze starších ročníků, dřív to fungovalo tak, že první stupeň základní školy byl tady a alespoň na druhý stupeň děti chodily na školy v Mostě. K tomu už ale nedochází, je tu všech devět tříd na místní romské škole. I v Mostě vznikají třídy, kde Romové převažují. Řešením by bylo, aby byli romští žáci rozprostření do všech tříd, což je z hlediska integrace mnohem prospěšnější.

Myslíte si, že tyto specifické místní problémy ovlivňují rozhodnutí města postavit tady modulové bydlení?

MB: Je tu hlavně radikalismus. Před komunálními volbami v Praze nejsou všude billboardy o Romech. Ale tady jsou Romové klíčové sociální téma, jedno z těch nejdůležitějších témat, co se v kraji řeší. Padají pak návrhy na MHD bez černých pasažérů, vesnici pro lůzu apod.

AK: V Mostě chtěli vystavět vesnici pro lůzu za městem. Měla to strana Mostečané Mostu, což je strana napojená na bytové družstvo Krušnohor. Ti samí lidé na vedoucích pozicích v družstvu jsou i na kandidátce strany. A tato strana slibovala výstavbu vesnice pro lůzu. Jen bylo zajímavé, že vedení města to tehdy kritizovalo jako nesprávné řešení. Ovšem krátce po volbách přišli s tím samým. Tou vesnicí pro lůzu měly být ty kontejnery za městem, což chce teď realizovat i současné vedení. Je zajímavé, že strana ProMOST zde v Chanově získala 70 procent hlasů. Sám pan radní Nedvěd tady získal asi šest preferenčních hlasů, a když mu to někdo připomněl, tak řekl, že on tady není pro voliče, ale pro slušné občany. O hlasy lidí, kteří nezaplatí dluhy, do budoucna už nestojí. My jsme se jich tehdy ptali, vy jste se ale asi s těmi lidmi nějak bavili, přestože mají dluhy. Měli jste zde 70 procent hlasů, tak jste s nimi nějak komunikovat museli. Na to oni neuměli odpovědět. A co se týče politických představitelů v Mostě, tak je problém podle mého názoru v tom, že i těch dalších 41 zastupitelů možná dává přednost represi. Nejsou otevřeni nějakým prosociálním věcem, jako třeba snažit se těm lidem pomoci z nejhoršího.

Jako důvod, proč neopravovat poškozené bloky v Chanově, uváděl radní Jiří Nedvěd, že by se musela veřejná zakázka vysoutěžit a stavební firmy o to nemají zájem, tudíž je oprava v podstatě neproveditelná. Souhlasíte s tím?

AK: Nesouhlasím s ním. V roce 2012 město vyhlásilo výběrové řízení na opravu dvou domů v Chanově a podmínkou bylo, že firma, která zvítězí, musí zaměstnat alespoň 10 % zaměstnanců z místního sídliště. Tuto podmínku firma splnila, zaměstnala 10 místních Romů a mám informace, že dalších 60 bylo zaměstnáno na živnost. Takže z naprosté většiny zde pracovali Romové, např. pan Chromý a další, kteří se na opravách podíleli, a povedlo se jim domy opravit. Část Romů v těch domech v současné době žije a starají se o ně. Mají k těm budovám vztah a díky tomu i dnes, osm let od provedení rekonstrukce, jsou domy stále ve výborném stavu a nedošlo k žádnému zničení. A pak je druhá možnost, která je možná lepší z dlouhodobého hlediska, a tou je vytvoření sociálního podniku, kde by město nastálo zaměstnalo Romy, kteří by nepracovali jen tady v Chanově, ale po celém Mostě. Je možné na to využít i nějaké dotace a takto by bylo možné lidi z Chanova dlouhodobě zaměstnat.

Aby nemuseli mezi majoritu

Chanov se dá považovat za vyloučenou lokalitu. Sociální vyloučení je možné charakterizovat jako „proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti.[2]“ Splňuje Chanov dle vašeho názoru tuto definici? Jak by se dalo této neblahé situaci čelit?

AK: Podle mě to opravdu splňuje vyloučení, protože už od začátku byl Chanov budován jako zcela soběstačné sídliště, aby se místní nemuseli pohybovat mezi majoritou ve městě. Proto tady od začátku byla škola, zdravotní organizace nebo kulturní dům a všechny tyto služby zde byly přístupné. Na jednu stranu se to zdá hezké, že tu pro ně všechno chtěli zařídit. Na druhou stranu od začátku chtěli vyloučit, aby se ti lidé pohybovali ve městě. Sídliště je zcela odříznuto od centra Mostu rychlostní silnicí a nebylo postaveno žádné pěší spojení s městem. Teprve nedávno byl postavený jeden chodník, který ale končí v půlce cesty, takže zbytek cesty musí jít lidé po frekventované silnici a přebíhávat křižovatku, což je riskantní. Autobus je tedy jediná šance, jak se do města dostat.

MB: A ještě k těm školám, škola tady nebo v Předlicích jsou velmi specifické. Přijde mi, že mají dvoubodovou politiku. Zaprvé, aby se v té škole líbilo dětem, což znamená hodně zpěvu a výtvarných aktivit, méně třeba matematiky nebo jazyků. A za druhé, aby rodiče byli spokojení, takže po nich nikdo nic nechce. Já mám dvě děti a pořád musím něco zařizovat, jako kdybych do té školy chodil i já. Ale v Předlicích žádné domácí úkoly nebo povinnosti rodiče nemají. Nejsem si tedy jistý, jestli se zde děti připravují do školy a mají pravidelné domácí úkoly. Podle mě by místní romské děti měly hlavně chodit do normální městské školy, která vyžaduje klasickou domácí přípravu.

Bydleli byste vy v modulových domech za nízký nájem asi 2500 kč měsíčně za 1+kk?

AK: Podle mě je bydlení v kontejnerech provizorní záležitost, která se využívá na stavbě. Kdybych pracoval na stavbě, pár nocí bych tam neměl problém přespat. Ale na dlouhou dobu, s rodinou a dětmi, bych tam bydlet opravdu nechtěl.

Je ještě něco, co jste zapomněli zmínit? Kolem čeho se celá problematika točí?

AK: Pokud město stereotypní pohledy na Romy aktivně upevňuje, tak se názor na Romy jen zhoršuje. Tímto způsobem se situace v Chanově prostě nezlepší. Podle mě jde o mediální přípravu, aby pak bylo možné Romy do těch kontejnerů skutečně nastěhovat. Jde o to ukázat je v co nejhorším světle zbývajícím obyvatelům města, což se daří. Pokud se lidé sem do Chanova nezajedou podívat, tak nemají možnost si informace ověřit.