Opoziční Piráti a Zelení v modelových domech nevidí budoucnost, naopak jsou podle slov předsedy Pirátů Ivana Bartoše „časovanou bombou“, jelikož podkopávají sebeúctu místních a jejich těžkou životní situaci mají potenciál spíš zhoršovat než zlepšovat – sociální situaci a segregaci místních obyvatel nijak neřeší. Pro současné obyvatele sídliště Chanov je bydlení v modulových domech nepředstavitelné, jelikož už samotnou možnost „bydlení v kontejnerech“ vnímají jako dehonestaci a zároveň mají obavy o tepelnou úspornost modulových domů. Ve Vsetíně, kde tyto domy stojí již deset let, se sráží na zdech vlhkost, takže místní mají v zimě problém usušit prádlo a také musí kvůli špatné tepelné izolaci neustále topit, takže na energiích neušetří. V létě je v nich naopak zase nesnesitelné horko. Modulové domy mají také nedostatečnou zvukovou izolaci. A ačkoliv se zastupitelé města a členové pracovní skupiny brání nařčením, že by jednali z rasových pohnutek, jejich přístup k obyvatelům sídliště spočívající v jednání „o nás bez nás“ je přinejmenším matoucí.

Preventivní opatření, nebo komfortnější bydlení?

Jan Schiller (ANO) tvrdí, že jejich hlavním cílem je, aby se povedlo udržet pořádek a aby se obyvatelé Chanova chovali slušně. Proto by také měly mít modulové domy úpravu „antivandal“, která je již zavedená právě ve Vsetíně. Modulové domy ve Vsetíně město pronajímá jen na krátkou dobu; jakmile by začaly být s nájemníky problémy, není jim již smlouva prodloužena. Tato opatření možná mohou podle představ mosteckých zastupitelů řešit jejich těžkosti s nepřizpůsobivými občany chanovského ghetta, nejedná se ale spíše o preventivní opatření do budoucna a o řešení nechtěných důsledků žití ve vyloučené lokalitě? Obyvatelé Chanova nové domky za komfortnější bydlení a změnu k lepšímu nepovažují. Proti jejich plánované výstavbě podepsali petici, založili komunitní akční skupinu a chtějí se zastupiteli projednat svůj návrh na svépomocné opravení části zachovalejších bloků. Mluvčí akční skupiny Jan Chromý vidí v opravě lepší a levnější řešení, jelikož mnoho z obyvatel sídliště dle jeho slov již v minulých letech pomáhalo při poslední opravě panelových domů, takže by to pro ně nebyla nová zkušenost a navíc by si místní více vážili bydlení, které si zrekonstruují sami svýma vlastníma rukama.

O dialogu se neuvažuje

Tyto návrhy jsou v souladu nejenom s uznávaným programem ROMACT, založeným na podpoře a zapojení romských komunit do správy a údržby jejich bezprostředního okolí a dialogu s místním zastupitelstvem, ale i se závěry pokusu renomovaného psychologa Philipa Zimbarda, který se snažil odhalit, proč v některých oblastech dochází k vandalismu a v jiných ne. Zimbardo, po proběhnutí pokusu a o několik zdemolovaných aut chudší, došel k závěru, že k vandalismu dochází v oblastech, kde je narušen vztah mezi místem a místní komunitou a v které není okolí opečovávané od svých obyvatelů. Město Most však prozatím dialog s chanovskými obyvateli odmítá a o záchraně zachovalejších domů spíše neuvažuje. Pracovní skupina i nadále připravuje plány pro výstavbu modulových domů, plánuje odstěhování posledních obyvatel a demolici paneláků v nejhorším stavu. A to i přesto, že výstavba nových modulových domů nemusí být nutně výhodnější i z ekonomického hlediska; celkově se odhad nákladů na výstavbu pohybuje kolem 22 000 000 korun.

Chcete vidět, jak vypadá kontejnerové bydlení ve Vsetíně? Podívejte se na krátkou reportáž.