Jaké příběhy skrývají pražské adresy?
Pro koho jsou procházky určeny: veřejnost, školy
Délka: 2-3 hodiny
Min. / max. počet účastníků: 6-30
Cena: pro školy a veřejnost zdarma, akce na klíč pro firmy či konference dle domluvy
Komentované procházky projektu Praha sdílená a rozdělená představují nejen multikulturní historii Prahy, ale i její současnost. Dozvíte se, jak se místní, přistěhovalci a uprchlíci jazykově, etnicky, nábožensky identifikovali, kde se nacházely jejich spolky a kulturní instituce a jak zasáhla druhá světová válka, holocaust i éra komunismu do jejich mezikulturního soužití. Provázejí odborníci a odbornice na jednotlivá témata.
Kontakt: Zuzana Schreiberová, zuzana.schreiberova(at)mkc.cz, tel.: 728 458 426
Více informací: praha.mkc.cz/cz/walks
Nabízené komentované procházky:
Čekárna Praha – Praha jako útočiště uprchlíků před nacismem
Mezi lety 1933 a 1938 se Praha stala dočasným útočištěm uprchlíků z nacistického Německa, Židů a odpůrců režimu národního socialismu. Mnichovský anšlus a vyhlášení protektorátu nebyl pouze koncem jejich bezpečného útočiště, spolu s nimi tentokrát odcházeli i českoslovenští občané – Češi, Židé a sudetští antifašisté. Dramatické osudy uprchlíků z let 1933 a 1938/39 znovu ožijí během procházky po místech, do kterých se jejich osudy vepsaly, která poukáže na obecnější otázky uprchlictví v současném světě.
Sociální status a pojídání Druhých – komentovaná procházka po vietnamských restauracích
Procházka představí klíčové momenty v rozvoji nabídky vietnamské gastronomie českým zákazníkům. Seznámíte se s prvními počátky podnikání u nás žijících Vietnamců v oblasti gastronomie, dozvíte se, jak souvisí boom zájmu o vietnamskou gastronomii s každodenním multikulturalismem a proměnou městského prostoru. Ukážeme, jak nabídka vietnamské kuchyně v servírované ČR odráží geopolitické rozdělení světa a jej rozrušující globalizaci a prodiskutujeme nejnovější podoby česko-vietnamských interakcí v oblasti stravování.
Rasově motivované vraždy českého postsocialismu
Mezi lety 1990 a 2001 zažily české části Československa, později Česká republika, vlnu rasově motivovaného násilí, které z velké části souviselo se subkulturou rasistických skinheads. Vlna zločinů z nenávisti se nevyhnula ani Praze a některé z nich způsobily do té doby nevídanou aktivizaci občanské společnosti na protirasistických principech. Tu se v různé míře snažila vytěžit tehdejší politická reprezentace. Bylo by ale tragickým omylem vytěsňovat rasově motivované násilí do 90. let a mezi skinheady. Řada těchto zločinů se mohla uskutečnit jen kvůli převládajícím náladám ve společnosti a nevšímavosti nebo více či méně tichému souhlasu nesubkulturní většiny. Projevy rasově motivovaného násilí nevymizely ani v novém tisíciletí, kdy našly souvislost s ekonomickou krizí po roce 2008 i současnou vzrušenou debatou o uprchlictví.
Po stopách bojů za volební právo žen
V roce 1905 Praha zažívala demonstrace, jaké do té doby nikdy neviděla. Ve vzduchu byla otázka tzv. všeobecného a rovného volebního práva. O tom, že by tato „všeobecnost“ měla zahrnovat také ženy, se ale mužští řečníci nezmiňovali. Jak tuto dobu společenského kvasu prožívaly v Praze ženy bojující za volební právo? Procházka nás zavede na místa, kde se na počátku 20. století scházely, dojednávaly taktiku, pořádaly schůze a manifestovaly.
Romové na Smíchově
Druhá polovina čtyřicátých let byla v Československu obdobím velkých populačních pohybů, nucených i dobrovolných. Součástí těchto poválečných sídelních přesunů se staly i různé skupiny Romů ze Slovenska. Jaký byl jejich každodenní život na pražském Smíchově, kde bydleli, kde pracovali a kam se chodili bavit? Přijďte na naši komentovanou procházku a objevte Smíchov očima jeho obyvatel.
Dejvice a ruská meziválečná emigrace
Pro dějiny ruské meziválečné emigrace, v rámci níž se v Československu ocitlo kolem 25 000 běženců z území bývalého carského Ruska, zaujímají Dejvice a Bubeneč zcela zvláštní postavení. Právě zde – v nově budovaných čtvrtích Dejvic a Bubenči – se koncentrovala ruská diaspora (údajně se běžně užívalo spojení „dejvičtí Rusové“) a v několika ruských družstevních domech žila významná část intelektuální elity emigrace.
Kolaborace, donašečství a agenti provokatéři: po stopách Jiřího Arvéda Smíchovského
Procházka sleduje život Jiřího Arvéda Smíchovského, česky mluvícího Pražana, který se brzy po začátku nacistické okupace stal nechvalně známým kolaborantem tajné služby. Sledováním jeho osudu se otevře širší téma kolaborace a udávání za protektorátu. Procházka bude zakončena diskuzí o kolaboraci, odboji a rezistenci obyvatel Protektorátu.
Paměť města – shromaždiště uprostřed města
V bezprostředním okolí Veletržního paláce, uprostřed moderního města, byli od roku 1941 shromažďováni židovští obyvatelé protektorátu. Za přihlížení mlčící většiny procházeli Veletržní ulicí na nádraží Bubny, kde nasedali do vagónů a odjížděli do neznáma. Většina z nich se nevrátila, jejich osudy měly být zapomenuty. Paměť míst ale zůstává.
Od žluté Hvězdy k růžovému panterovi – pražský příběh uprchlíka Norberta Auerbacha
Těsně před začátkem druhé světové války uprchl Norbert Auerbach se svými rodiči z Protektorátu Čechy a Morava, kde by jim stejně jako všem dalším židovským obyvatelům hrozila deportace do koncentračního tábora a smrt. Během procházky se dozvíte nejen o Norbertově životě v Praze, kdy jeho rodině patřila filmová společnost, produkující úspěšné a dodnes oblíbené filmy jako například Cestu do hlubin študákovy duše, ale i o tom, jak jeho příběh dál pokračoval v emigraci. Norbert se stal producentem, který přivedl na plátno takové klasiky jako jsou filmy o Růžovém panterovi či legendárním Jamesi Bondovi.
